Kdykoliv se zamiluji, trpím

Je mi 26 let a prožila jsem tři milostné vztahy. Ráda bych se už také provdala a měla s manželem děti, ale zatím jsem si své vztahy spíše protrpěla, nežli bych si užívala. Jak je to možné?
Zdena O., Nové Město na Moravě

Nebojte, neděje se nic zvláštního a utrpení ke každé lásce neodmyslitelně patří. Ať chceme, nebo nechceme, je období milenectví ve své podstatě hlavně soupeřením o lásku.

Pokud jsme zamilováni, také sledujeme, zda jsme milováni. A čím více milujeme, tím více nám na lásce druhého záleží. A někdy, zvlášť když zjistíme, že nejsme milováni dostatečné, začneme se chovat nestrategicky, mnohdy až hloupě.

Protože máte za sebou tři, zřejmě debaklové vztahy, měla byste už vědět, že není třeba v lásce příliš hořet, protože lze i uhořet. Vztahy si můžeme snadno představit jako kytičky. Mají také svoje fáze klíčení, růstu, ale pochopitelně i zániku. A některé i v prudkém žáru slunce hynou. Tím, že se snažíme urychlovat jejich klíčení a růst, tím také přibližujeme jejich zánik. Hlavní problém je v tom, že místo toho, abychom se včas stáhli a stali se tak svému partnerovi méně dostupnými, začneme o lásku škemrat, partnerovi vyčítat, že on také nehoří, jak by měl, a tak ji začneme pohřbívat.

Usilujete-li opravdu o pohodový, klidný vztah, který ze zeleného období milenectví Kronrádova spektra plynule přejde do modrého období partnerství, nezbývá než dodržovat důsledně tyto rady:

• v lásce netřeba příliš hořet,
• usilovat o klidný a pohodový vztah,
• nikdy milenci nevyčítat, že už nehoří tak, jak by měl.

Také se nikdy nezamilujte přímo za účelem sňatku. Na počátku vztahu totiž nelze dopředu vědět, jak vztah dopadne.
A jak se píše v grandologii na , statisticky zaniká asi 75 % mileneckých vztahu. Tedy nezoufejte, příště už by to mělo (tedy aspoň statisticky) vyjít!

(c) Oto Kronrád. GRAND^® (11.10.2014), Deníky VLP (18.10.2014)