Žárlivost

Vztah – Rozpad

Sexuálně erotická žárlivost je přirozený důsledek tří následujících skutečností:

  1. Nevěra je jen možný, dokonce častý.
  2. Nevěra je jev utajitelný.
  3. Důkaz věrnosti neexistuje.

Z uvedených důvodů žárlí každý, kdo miluje. Ovšem kultivovaný partner se dokáže s uvedenými fakty vyrovnat, o svých pochybnostech nehovořit a vztah tak nekazit. Kdo se nevyrovná s tím, že věrnost partnera je nedokazatelná, propadne žárlivosti, která zcela zaplní jeho vědomí, a žárlivost se stává chorobou, s níž si nemocný sám neporadí a jemuž nedokáže poradit ani jeho partner. Takovou žárlivost musíme léčit v manželských poradnách.

Velmi často jeden z partnerů ví o tom, že žárlivost je projev závislosti, a proto ji provokuje takzvaně nedůvěryhodným chováním. Žena třeba telefonuje s nějakým mužem a manželovi neřekne, s kým hovořila. Lze říci, že není příliš obtížné druhého partnera rozžárlit až do chorobného stavu. Pokud chce žít s partnerem v klidu a nemám v úmyslu se chovat nedůvěryhodně, mám si při seznamování, jak zprostředkovaném i nezprostředkovaném ověřit jeho sklon k žárlivosti. Lidé dávající ve vztahu absolutní prioritu věrnosti, mívají sklon k žárlení a snáze se rozžárlí až do stavu chorobné žárlivosti.

Jakmile se zřeknu jakékoliv myšlenkové kázně a začnu partnera sledovat, vyslýchat, slídit v jeho osobních věcech, zbavím ho svým žárlením jakéhokoliv vztahu k sobě a jeho láska, jak milenecká, tak i manželská, zanikne

Vše lze shrnout asi takto: milostná, erotická žárlivost je neschopnost vyrovnat se s fakty, že nevěra je jev možný, utajitelný a věrnost je nedokazatelná.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.