Volný čas

Vztah – Partnerství

Nakládání s volným časem rodiny je čtvrtou ze složek manželského soužití. Výzkumy rodiny ukázaly, že je nejprospěšnější pro rodinu, má-li každý z manželů svou individuální zálibu a současně, dopracují-li se manželé i k zálibám společným. Realizuje-li každý z partnerů svou individuální zálibu, pak hovoříme o otevřeném soužití, zakazují-li si manželé své individuální záliby, hovoříme o manželství uzavřeném. Moderní manželství musí být otevřené, protože jinak hrozí všechna komunikační nebezpečí páru, jako ponorkové napětí, nepřátelské mlčení, především však nepřetržité bezobsažné hádky.

Usednou-li manželé večer k televizi a společně sledují program, který je baví, jde o společné trávení volného času, které se navíc může vydařit do té míry, že lze hovořit o hledání a nalezení pramenů veselosti a radosti. Především „volným časem“ lze vylepšit emoční bilancování, to jest vlastně jakýsi náladový průměr. Všechny ostatní tři složky manželského soužití jsou totiž zdrojem radosti výhradně jen za cenu starostí.

Současné manželství je právě v tomto ohledu značně nekultivované, protože manželé si navzájem svůj volný čas kazí. Kazí si ho tím, že se zahlcují ustavičným hašteřením a dohadováním anebo, že si ho vůbec nevymezí. Znamená to, že celý den zaplňují činnostmi a nezbyde čas na záliby.

Konečně lze „volný čas“ likvidovat tím, že pro něj neuvolním přiměřenou částku z finančního rozpočtu rodiny. Nejlevnějším a přitom nejefektivnější ze zálib je turistika, lze ji provozovat jak individuálně, tak společně.

Opustit po svatbě svá hobby (aktivní záliby) je to nejhorší, co mohou novomanželé udělat.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.