Partnerská hádka III.

Vztah – Partnerství

Názor je úvaha o čemkoliv, co se nás dvou netýká, například – zda na Moravském poli to jednoduše Přemysl Otakar II. „zoral“ a moje partnerka namítne, že se nedalo nic jiného dělat. Naproti tomu je návrh úvaha týkající se uspořádání našeho soužití. Neshodu návrhů nazýváme instrumentální, protože je selháním instrumentální komunikace (vzpomeňte: instrumentální dialog je nástroj k dorozumění o součinnostech). Neshoda návrhu je tak vysoce pravděpodobná, že to až děsí. Vyhovím-li návrhu druhého, jsem ohrožen míněním, nejenže ho poslouchám, ale navíc, že nejsem respektován, oceňován a dokonce, že jsem považován za hlupáka, který ničemu nerozumí.

Není-li člověk poučen, má přirozený sklon se komunikačně mstít, a to znamená, že nebylo-li dnes po mém, příště schváleně budu navrhovat něco jiného, i když s tebou budu souhlasit. Toto rozhodnutí probíhá někdy mimovědomě. I dva slušní lidé jsou takového postupu schopni, protože – opakuji – nepoučeni – mají dojem, že se jim děje křivda. Uvážíme-li že například je téma neshody: „Jak si zařídíme byt?“ má nespočet správných řešení, je hádka objektivně přirozenější, než přátelská dohoda.

Ukazuje se, že řetězení instrumentálních hádek vede k tak zvanému rozvratnému stavu párového vztahu, kdy emoce (city) začnou chaoticky fungovat a láska se vysloveně ze dne na den změní v nenávist, někdy i účinkem nepatrného bezvýznamného podnětu. Jednou z obran je, naučit se rychle usmiřovat.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.