Manželská sexualita

Vztah – Partnerství

Manželská sexualita se od milenecké sexuality liší v tom nejpodstatnějším bodu sexuality, že totiž manželům oproti milencům nic nestojí v cestě, aby mohli kdykoliv realizovat pohlavní styk. Zaniká hnací motor sexuální aktivity, totiž sexuální touha. Cokoliv mám, nemohu po tom toužit. Navíc je soužitím prolomeno nesčetně intimit a někdejších mileneckých předstírání (vždy upraven, galantní chování, apod.), takže není jednoduché se milenecky sexuálně chovat vůči manželskému partnerovi, kterého vidím z řady jeho – řekněme – nepřitažlivých stránek.

Existuje jediná výjimka v předchozím tvrzení a tím je žárlivec. Tomu ten druhý stále v jeho mysli uniká, a proto jedině žárlivec je schopen udržovat vysokou sexuální aktivitu i v manželství. Jinak v každém normálním manželství dochází k tak zvané sexuální dekadenci (úpadku) všech forem sexuálních aktivit, jednoduše řečeno, manželský sex se stává stereotypní. V této stereotypii mohou nastat dny nebo týdny, kdy se manželská sexualita zase stane mileneckou (manžel se vrátí z daleké cesty), ale opět vždy jen dočasně.

Spojení sexuality s manželskou láskou je jev vyloženě novodobý, zhruba od konce 18. století. Úplně vědecky vzato; sexualita zrání manželské lásky spíše brání a ruší ji. Ale nelze ani na vědecké úrovni dadekretovat, aby se manželská sexualita od manželské lásky oddělila, ale lze doporučit, aby se nikdy nestalo, poklesne-li třeba frekvence styku, aby manželka řekla manželovi „ty už mě nemáš rád“. Nejlépe je nahradit sexuální touhu pravidelností. Dodnes mi nikdo nedodal lepší radu, nežli kterou dávám už dvacet let: Zprvu každodenně nebo obden, později dvakrát do týdne, atd.“. Zánik manželské sexuality po 25letém manželství není nic nenormálního!

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.