Finanční hospodaření rodiny

Vztah – Partnerství

Je jednou ze čtyř složek manželského soužití. Je to dohoda o způsobu, jak rozdělit příjmy a vydání rodiny do jejich potřeb. Manželé musí být pružně dohodnuti, jak budou zacházet s příjmy a výdaji na rodinu. Oproti „domácnosti“ lze ve finančním hospodaření skrytě podvádět a parazitovat jeden na druhém, především tím, že manželé si navzájem zatají skutečné příjmy nebo zatají vydání nebo učiní obojí. Uspořádané „finanční soužití“ je vždy výborným diagnostickým testem fungujícího manželství.

Zatím se jeví jako optimální, pokud manželé rozdělí příjem obou například takto:

  1. Provoz domácnosti
  2. Spotřební fond (ošacení dětí, opravy,…)
  3. Úspory

Z úspor se platí částky vyšší jak např. 1000 Kč – ošacení dospělých, nábytek, spotřebiče, ale i dovolená nebo prostředky k provozování hobby. Z úspor je dovoleno vybírat, jen pokud souhlasí oba manželé. Ze spotřebního fondu, to jest jakési domácí pokladny, se každý výběr sdělí partnerovi. Ze spotřebního fondu čerpají manželé i své kapesné.

Z psychologického hlediska dochází k nebezpečnému jevu, že si chci něco koupit a z toho vyvozuji, že na to mám právo. Pokud je druhý partner opačného názoru, vznikají zničující hádky an téma „nedopřeješ mi žádnou radost“.

Nemusíme zdůrazňovat, že výše výdajů se musí rovnat výši příjmů, mínus úspory. Má-li rodina fungovat, pak je nezbytné, aby ukládala určitou částku na úspory, protože žít bez úspor je jendak nebezpečné, jednak bezútěšné.

Ovšem manželé mohou zvolit jakýkoliv jiný způsob uspořádání. Dnes se ujímá praxe, že každý z manželů má svou částku a jsou dohodnuti jen o tom, kdo co bude platit.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.