Historie zprostředkovaného seznámení

Mám pocit že v mém okolí není snad nikdo šťastně seznámený. Přitom pracuji s mnoha vysokoškolsky vzdělanými odborníky a připadá mi, že to nějak nezvládají nebo časově nestíhají. Já sama jsem již dva roky rozvedená a bojím se navázat další vztah.

Ing. Karla B., Horšovský Týn

Zprostředkované seznamování bylo až do počátku první světové války a částečně i za první republiky zcela běžnou věcí. Lidé se tehdy seznamovali téměř bez výjimky podle velikosti movitého majetku. Často ihned po narození dítěte bylo zřejmé, koho si dotyčný nebo dotyčná může vzít. Vlastní vůle seznamovaných lidí nehrála žádnou roli. Přesto díky přísné výchově a vysoké morálce téměř nedocházelo k rozvodům. Velkou roli zde sehrály i církve, zejména katolická, které rozvody neuznávají.

Seznamování tehdy zprostředkovávali dohazovači a dohazovačky. Byli to většinou velmi vážení lidé, na vysokém stupni společenského žebříčku, s bohatými zkušenostmi a také docela dobrým odhadem pro výběr partnera. Protože neexistovaly moderní dopravní prostředky, nebyl také příliš velký okruh potencionálních partnerů.

Od té doby se ale perspektivy našich neseznámených značně vylepšily a výběr partnerů se hlavně díky rostoucí migraci značně rozšířil. Dnes se seznamování uskutečňuje již nejen v zájmových kroužcích, při společenských setkáních nebo na ulici, ale lze použít i služeb profesionálních seznamovacích agentur, nejlépe tzv videoseznamek.

(c) Oto Kronrád. GRAND^® (8.9.2000), Deníky VLP (10.10.2015)