Strach ze smutných Vánoc nutí spoustu lidí, aby se s důvěrou obraceli na seznamovací kanceláře

KDY? 18.12.1996

KDE? Denní Telegraf

Zatímco jedni, zvláště ti nejmenší, očekávají příchod svátečních dnů s napětím, nemálo jedinců má z blížících se vánoc děs. Právě takový pocit znají lidé, kteří si už vyzkoušeli, jak to vypadá, když člověk musí čas pokoje a klidu strávit jen ve společnosti stromku, televize a kupovaného cukroví. Že osamělých duší není zrovna málo, dokazuje vzrůstající zájem o služby seznamovacích agentur.

starik

Vše nasvědčuje tomu, že nastala doba zprostředkovaných seznámení. Agentur, které tyto služby nabízejí, existuje v naší republice několik desítek. Není bez zajímavosti, že například ve Spojených státech má tento způsob lidského sbližování velký úspěch, méně mu už pšenka kvete v Německu, což je vysvětlováno tím, že naši západní sousedé jsou zkrátka družným národem. Pokud jde o některé tuzemské »dohazovače«, na nedostatek klientů si rozhodně nestěžují. »Lidé jsou si v dnešní době stále vzdálenější a oslovování na ulici nepřichází v úvahu, to je totiž bráno jako napadání. Takže se spouty lidí s důvěrou obrací na nás,« říká Mgr. Oto Kronrád, majitel pražské seznamovací agentury GRAND.

Její odborný poradce doktor Plzák zdůrazňuje, že každý zdravý muž a zdravá žena jsou schopni se seznámit. Specializované kanceláře lidem nejen pomáhají v hledání vhodných partnerů, ale také radí, jak samotné seznamování provádět. »Ženy nesmějí zapomínat koketovat a muži musí zůstat galantní. Rozhodně se nevypláčí jít tzv. přímo na věc,« varuje znalec Plzák. Co vlastně čeká člověka, který se obrátí na seznamovací kancelář?

Prvním krokem je vyplnění dotazníku. Do něj je třeba uvést všechna osobní data a požadavky na budoucího partnera. Většina agentur tvrdí, že zajistí nezadané protějšky. Vyplnění dotazníku a zapsáni se do databáze nestojí klienty většinou ani korunu, platí se až ve chvíli, kdy vám počítač »vyplivne« potenciální partnery. Ceny za předání jedné adresy se pohybují okolo 20 až 50 korun.

Hitem poslední doby se stala videoseznamka. »Jde o daleko sdělnější metodu než třeba nabízení se prostřednictvím fotografie. Už se nám stalo, že jistá dáma nám poslala pětadvacet let starou podobenku,« vysvětluje šéf agentury Grand. Faktem je, že několik záběrů, na nichž se dotyčný hýbe a mluví, řekne leckomu víc než údaje v obsáhlém dotazníku. Jak potvrzují majitelé seznamovacích agentur, spřízněnou duši hledají lidé všech věkových kategorií. Počítačové databáze totiž registrují jak patnáctileté (většinou jde o chlapce), tak i ty, kterým je kolem osmdesátky. Ne nadarmo se přece říká, že láska kvete v každém věku.

Seznamovací inzerát sázka do loterie

V předvánočním období vzrůstá také počet lidí, kteří si podávají seznamovací inzerát do novin. Jak známo, ve společnosti panuje všeobecný názor, že k něčemu takovému se zpravidla odhodlávají jen ti největší zoufalci. »Není to tak docela pravda. Je sice fakt, že velké procento těchto lidí tvoří například povahy, jimž dělá jisté problémy komunikovat se svým okolím, avšak je dost pravděpodobné, že tuto cestu volí i lidé, kteří se vzhledem ke svému pracovnímu zápřahu nebo místu bydliště neměli možnost seznámit,« vysvětluje psycholožka Alena Poučková. Klasickým případem jsou například muži žijící na venkově. Brzy ráno odjedou do zaměstnání, pozdě odpoledne přijedou, nakrmí domácí zvířectvo, pak jdou na pivo a tak to opakují pořád dokola. Podobně složité to mají lidé, jimž »sežere« většinu dne časově náročné záměstnání. Přestože existuje spousta šťastných dvojic, které se našly právě díky inzerátu, odborníci nabádají k větší opatrnosti. Zkrátka a dobře, je užitečné si dotyčného dobře předem »oťukat«, než se rozhodnete mu vpadnout do náruče. »Ze zkušeností svých klientek usuzuji, že inzeráty si s oblibou podávají muži, kterým jde jen o sexuální zážitky,« konstatuje doktorka Poučková. Nutno dodat, že v horších případech mohou naivní ženy narazit na hrubiány, násilníky a jiná pochybná individua. Proto i tady by mělo platit – dvakrát měř, jednou řež!

Využili byste služeb seznamovací kanceláře?

  • Pavel Kravka (47), dělník:

O tom jsem nikdy nepřemýšlel… Já myslím, že normální chlap si ženskou vždycky najde sám. Ty seznamky jsou asi jenom pro lidi, který jsou nějakým způsobem divný.

  • Jana M. (26), bankovní úřednice:

V současné době ne, nemám to zapotřebí (smích).

  • Filip Štol (18), prodavač:

Možná, že bych to někdy zkusil jen tak z recese. Ale jinak ty kanceláře beru s rezervou.

  • Jiřina Mišková (32), uklízečka:

Já bych se asi bála. Člověk neví, na koho narazí. To máte podobný jako inzeráty v novinách.

  • Stanislav Buchar (28), malíř:

Proč ne. Může to být docela zajímavé, ne?

  • Lenka B. (22), studentka:

Já určitě ne. Řekla bych, že tyhle služby využívají především sexuální loudilové.

  • Božena T. (?), důchodkyně:

Když je člověk sám, hledá různé cesty, jak se seznámit. Zvláště před Vánocemi…

  • Jan Nosál (40), podnikatel:

Je to zajímavá služba, ale já ji nevyhledávám. Třeba až budu starý a nemocný, tak se na takovou kancelář obrátím.

  • Patrik Valášek (17), student:

Já ne! Nejlepší je balit holky na ulici nebo na diskotékách.

  • Otakar Kolář (26), nezaměstnaný:

Nemám na takové věci čas ani peníze. V současnosti si sháním zaměstnání.

  • Kateřina H. (50), lékařka:

Jsem mnoho let šťastně vdaná, takže to nemám zapotřebí. Ale jinak? Těžko říct. Když se člověk stydí, je to možná docela dobrý způsob.

  • Pavel Cecilka (36), podnikatel:

Nepotřebuji to, jsem v manželství docela spokojený. Když ovšem, má člověk málo času, jsou takové služby docela užitečné. Od svých kolegů z branže vím, že podobné věci občas zkoušejí.