Seznámení na inzerát

 

KDE? Magazín Práva
KDY? 1.8.1998
KDO? Dagmar Krátká

Vážnou známost hledal Pavel až v devětadvaceti letech. Do té doby hodně cestoval a užíval si života nesvazován manželskými povinnostmi. Inzerát do celostátních novin za něj podali kolegové z práce spíš z recese. K překvapení všech mu tehdy odpovědělo dvaatřicet dívek. Setkal se s osmi z nich, ale jen s jednou si vzájemné rozuměli. Tmavovlasá, o tři roky mladší Věra odpovídala na inzerát poprvé v životě. Byla taková obyčejná,“ vybavuje si Pavel, čím mu napoprvé imponovala. Za deset měsíců se vzali. Dneska jsou spolu jedenáct let, mají dvě děti a manželství jim pořád klape. Pavel a Věra jsou jedni z mála partnerů, kteří prostřednictvím inzerátu navázali vážný vztah. Psychologové se shodují, že hledání partnera pomocí novinových inzerátů je jednou z nejtěžších možností seznamování. Je to obvykle dlouhá cesta, která často trvá kolik měsíců. A může se stát, že nebude úspěšná vůbec. Přitom na inzerát se seznamuje široké spektrum lidí — od šestnáctiletých romantických snílků, kteří netouží po vážné známosti, až po seniory. V povědomí lidí stojí tento způsob seznamování na konci řady všech možností. Přetrvává představa, že normální je hledat partnera jiným způsobem. Odborníci se ale shodují, že seznámení na inzerát nebo prostřednictvím seznamovací kanceláře v posledních letech znovu prodělává svoji renesanci. „Myslím si, že seznámení na inzerát je stejně kvalitní jako kterékoliv jiné seznámení, dívá se jako jeden z mála psychologů kladně na seznamovací inzeráty PhDr. Tomáš Novák z brněnské manželské poradny. „Značnou výhodou inzerátů je poměrně velký rozsah oslovených v porovnání s tím, když se chci seznámit na tancovačce. Dvě stě let od vydání prvního českého seznamovaciho inzerátu v Schanfeldových novinách prokázalo, že tento druh setkávání lidí má svá opodstatnění.“ Přesto připouští, že takové navazování kontaktů má svá úskalí. „Z toho, že jde často o povrchní záležitost, obvykle z obou stran, nelze vinit inzerát, ale lidi. Všechno na světě lze zneužít.“ Je pořád dost těch, kteří si podávají inzerát nebo na něj odpovídají z pouhé zvědavosti nebo i recese. Zejména ženy si často stěžují, že řada mužů využívá inzerátu jen ke společným erotickým chvilkám.

Lázeňské typy nebrat

Na inzerát jsem se zkoušela seznámit celkem třikrát,“ vypráví mi svůj příběh dvaačtyřicetiletá plnoštíhlá učitelka základní školy, která se rozvedla před čtyřmi lety. Je trochu nervózní, přece jen vyprávět, jak už několik roků hledá vhodného partnera, pro ni není zrovna příjemné. „Poprvé se mi neozval nikdo, a to jsem si podávala inzerát do celorepublikových novin. Podruhé mi odepsali dva muži a na ten poslední tři.“ Se všemi se setkala. Dva jí nabízeli, že by si každý žil svým vlastním životem. „Když jsem se ptala, jak bychom spolu trávili volné chvíle, bylo mi na rovinu řečeno, že spolu můžeme trávit dost času, ale že to má své hranice. Jeden z těch pánů s oblekem a motýlkem u krku na mě navíc působil jako lázeňský typ, který rád provádí starší dámy,“ vybavuje si pocity z těchto schůzek. „Ti další mě buď vizuálně nepřitahovali, anebo jsem si s nimi neměla co říct.“ Když se lidé seznamují na inzerát, je velká náhoda, padnou-li si hned napoprvé do oka. Bohužel se ale v těchto případech nejvíce dává právě na první dojem. „Moje známá má se seznamováním přes inzerát horší zkušenost než já. Odepsal jí muž, který seděl ve vazbě za vraždu manželky,“ vybavuje si šok své kamarádky, která se na základě jeho dopisu rozhodla seznámit raději jiným způsobem a dnes žije již tři roky ve spokojeném manželství s mužem, s nímž se potkala na jedné vesnické zábavě. Služeb inzerátů využívají především lidé, kteří jsou časově zaneprázdněni a nemají mnoho příležitostí a prostoru k hledání partnera. Pak také ti, kteří mají komunikační potíže. I proto je úspěšnost seznámení na inzerát mizivá. Navíc do několika řádků textu se vejdou jen velmi zobecněná fakta, která o dotyčném mnoho nevypovídají. Odpovídající jsou odkázáni jen na zběžnou charakteristiku: míry, váha, věk, zájmy, popřípadě vzdělání. „Jestliže uveřejním inzerát Hledám seznámení se dvěma temperamentními muži. Zn.: dopoledne, je evidentní, co chci,“ podotýká v lehkovážném tónu PhDr. Tomáš Novák. „Ale takový inzerát není rozhodně vhodné dávat, pokud máte pocit, že hledáte vhodného partnera pro život. Druhým extrémem by byl inzerát Hledám muže za účelem sňatku. Zn.: co nejdříve, protože by dotyčná působila jako těhotná, kterou před narozením dítěte opustil milenec. Čili: abychóm to nepřehnali s vážností. Jestliže se s někým seznámím v práci, na diskotéce, ve škole, taky si hned neřekneme, že se vezmeme. Nejprve se na sebe podíváme, pak spolu promluvíme několik slov, jdeme nezávazně na kávu, do kina a vztah teprve zraje. Podobným způsobem bych se nebál dát inzerát.“

 

Častá situace na první schůzce: Jak poznám, že je to on? Ve většině případů to lidé řeší nejjednodušší cestou: zvláštním znamením v podobě kytky, novin nebo třeba pomeranče, který drží v ruce.

Častá situace na první schůzce: Jak poznám, že je to on? Ve většině případů to lidé řeší nejjednodušší cestou: zvláštním znamením v podobě kytky, novin nebo třeba pomeranče, který drží v ruce.

Sáhodlouhý elaborát otráví

„Zdá se mi, že v současné době v této oblasti panuje větší otevřenost a inzeráty jsou diferencovány na vážné a na pěkné chvíle,“ říká v obecné rovině PhDr. Tomáš Novák. Společenská kontrola je menší, takže se někteří lidé nebojí napsat, že jsou ženatí. Nicméně i nadále tu platí předem nedůvěřovat a prověřovat.“ Stále je ale řada lidí, kteří jsou opatrní dávat o sobě informace anonymním osobám v obavě před jejich zneužitím — a inzerát je věc veřejná. Inzerenti nebo odpovídající jsou často lidé, kteří buď delší dobu nemohou nikoho potkat, nebo se hodně zklamali, O to jsou opatrnější v dalších vztazích. „Zklamáním je možné se vyhnout i tím, že ten, kdo má zájem o vážné seznámení, nebude odpovídat na inzeráty, ze kterých čiší povrchnost,“ upozorňuje na možná úskalí PhDr. Marta Boučková z pražské seznamovací kanceláře při partnerské poradně. „Inzerátů atraktivních a zábavných je v novinách stále dost.“ Inzeráty jsou si podobné právě proto, aby pisatele jeho okolí nepoznalo. Navíc není snadné do omezeného prostoru několika řádek výstižně napsat vše důležité, aby slova nezněla jako klišé a zároveň o něčem vypovídala. Chybět by ale neměly základní údaje — věk, výška (popř. váha), vzdělání, zájmy, charakteristika toho, koho dotyčný hledá. Inzerát by neměl být moc dlouhý. Nejenom z finančních důvodů, ale i proto, že sáhodlouhý elaborát každého otráví. „Záleží také na tom, co doopravdy hledáme,“ vysvětluje PhDr. Tomáš Novák. „Za každou cenu chtít vážné seznámení je možné, ale riskuji, že omezím výběr potenciálních zájemců, protože jsou lidé, kteří v této konkrétní fázi nejsou ženatí nebo zadaní, ale nechtějí hned vážné seznámení s perspektivou sňatku. Zejména u mužů, kteří se spálili, panuje obava: sotva jsem se dostal z jednoho chomoutu, nepolezu do druhého.“ Pokud se někdo seznamuje prostřednictvím inzerátu nebo seznamovací kanceláře, obvykle se s tím málokomu pochlubí. Je si vědom, že ostatní by ho mohli považovat za zoufalce, který už dlouho nemůže najít partnera.

 

 

Z fotografie se obvykle mnoho nepozná, kdežto na videu se alespoň vizuálně promítne Člověk takový, jaký je ve skutečnosti, říká mgr. Oto Kronrád, vedoucí seznamovací agentury Grand. „A ti, kteří jsou klientovi na první pohled — jak říká dr. Plzák — dotykově nepříjemní, může ovladač přejet a hledat dál.

Z fotografie se obvykle mnoho nepozná, kdežto na videu se alespoň vizuálně promítne Člověk takový, jaký je ve skutečnosti, říká mgr. Oto Kronrád, vedoucí seznamovací agentury Grand. „A ti, kteří jsou klientovi na první pohled — jak říká dr. Plzák — dotykově nepříjemní, může ovladač přejet a hledat dál.

Zhrzená „milenka“

Špatnou zkušenost se seznamováním, tentokrát prostřednictvím seznamovací kanceláře, prodělal i pětapadesátiletý pan Roman. „Seznamky poskytují klientům také adresy a telefonní čísla protějšků, což se mi jednou vymstilo. Setkal jsem se s jednou ženou a už po pár minutách jsem zjistil, že bychom rozhodně nebyli ideálním párem. Přesto ke mně večer přišla domů a chovala se jako zhrzená milenka. Bušila mi na dveře a dělala před barákem hysterické scény.“ S manželkou se rozvedli po vzájemné dohodě, když jejich synovi bylo osmnáct let. „Život nám každému směřoval jinak,“ říká kulantně o skutečnosti, že si jeho žena našla milence. Zkušenost s inzeráty měl tento muž dvakrát. Pokaždé se mu ozvalo hodné žen, ale u toho také zůstalo — jemu, velmi vitálnímu člověku, který je od pohledu sportovní typ a vypadá asi o deset let mladší, se ozvaly ženy sice přiměřeného věku, ale s nadváhou, které ve svých letech už nesportují a mezi jejichž hlavní zájmy patří starost o domácnost. Partnerku na aktivní trávení volného času mezi nimi nenašel. „Spousta mých klientů se snažila seznámit na inzerát,“ podotýká PhDr. Marta Boučková, jejíž seznamovací kancelář funguje druhým rokem. „Nejčastěji k nám přicházejí ženy kolem čtyřiceti padesáti let, které mají za sebou většinou krachující vztah. Je to doba, kdy z domova odejdou děti. Pak se lidé rozvádějí nebo setrvávají ve formálních manželstvích a jsou v nich nespokojeni. Chodí k nám také hodně žen nad pětatřicet let, které jsou svobodné.“ V případě mužů je věkový průměr podobný — čtyřicet až pětapadesát let.

Seznamovací kanceláře často vyhledávají také mladí lidé. „Potkávám se tu s řadou klientů, kteří nejsou neseznámitelní jedinci, prostě měli smůlu,“ říká, co mají společného ti, kteří se na její seznamku obrátili. Všechny klienty vidí osobně, seznámení s partnerem tu obvykle trvá dva měsíce. Až poté, co se oba protějšky z fotografií i z povahové charakteristiky ujistí, že se chtějí setkat, kancelář jim schůzku zprostředkuje. Nejvíc se o klientech dozvědí z hodinového sezení s některým z psychologů, kde probírají záležitosti týkající se seznámení a upřesňují si, jakou osobu dotyčný hledá. Doprovodnou metodou je osobní dotazník se 107 otázkami. „Neříkám, že nás nikdo neošidí, že jsme ti, kteří každého hned prokouknou,“ přiznává PhDr. Boučková. „Tak chytří určitě nejsme. Ale pokud sezení mají mít pro klienty smysl, je jenom v jejich zájmu, aby byli upřímní. Dozvíme se jen to, co nám oni sami o sobě řeknou.“ Ptám se na procentuální úspěšnost jejich způsobu seznamování. Ta je prý okolo třiceti až padesáti procent, do toho je ale započtena i skutečnost, že se ti dva párkrát sejdou a pak zjistí, že si už nemají co říct. Podobná seznámení málokdy končí manželstvím nebo dlouhodobým svazkem.

Vy nejste můj typ

Naprostá většina seznamovacích kanceláří funguje tak, že zájemci vyplní dotazník, kde je několik základních znaků (pohlaví, věk, stav, povolání, počet dětí, bydliště, míra, váha, kuřák – nekuřák, koníčky), a počítač na základě vyplněných údajů a požadavků přiřadí ke klientovi partnery, jejichž adresy a telefonní čísla dostane k dispozici. Poplatky se platí za poskytnuté adresy a často i za zařazení do databáze. Seznamování tímto způsobem může přijít na několik stovek, ale i několik tisíc korun. Některé seznamovací kanceláře využívají kromě dotazníku také videa. Málokdo je ovšem před kamerou stejně přirozený jako ve skutečnosti. „Všichni zde ale mají stejné podmínky,“ říká mgr. Oto Kronrád, vedoucí seznamovací agentury Grand, jedné z největších u nás z hlediska počtu klientů, kterých mají přes šest tisíc. Právě tato seznamka video při hledání partnerů využívá. „Z fotografie se obvykle mnoho nepozná, kdežto na videu vidíte partnera takového, jaký je ve skutečnosti. A ti, kteří jsou mi na první pohled — jak říká doktor Plzák — dotykově nepříjemní, mohu ovladačem přejet a nechodit zbytečně pod koně a říkat: Vy nejste můj typ.“ Seznamovací kancelář je výhodnější než inzerát především v tom, že se člověk více dozvídá o protějšku, s nímž se chce seznámit — včetně jeho vizuální podoby. Rada seznamovacích kanceláří je ale neseriózní. Některé menší agentury řeší nedostatečnou nabídku svérázným způsobem — stále evidují ve své nabídce I ty klienty, kteří se už dávno seznámili, případně jsou již ženatí nebo dokonce mrtví. Vyhněte se takovým, které nemají stálé sídlo a fungují pouze přes P. O. Boxy. Pokud je to možné, upřednostňujte osobní setkání. Písemný souhlas se zveřejňováním vašich soukromých údajů by měl být samozřejmostí. Seznámit se dá — kromě příležitosti kdekoli ve společnosti — i prostřednictvím televize nebo rádia, které bezděky inzerovanou formu seznámení popularizují. Zejména sobotní Rande na Nově mívá vysokou sledovanost — především mezi mladými. Ti ostatní si mohou naladit frekvence seznamovacích pořadů rozhlasových stanic, které nejsou omezeny věkem. „Každé seznamování je příležitostí navázat hezký, pozitivní vztah,“ konstatuje psycholog Tomáš Novák. „Nevhodné seznamování je třeba dvou klientů na záchytné protialkoholní stanici. Ale proč se neseznámit v éteru při přeskočení telefonního hovoru, v autobuse nebo v práci? Nicméně není dobré si myslet, že mi první seznámení vydrží na celý život.“