Rodinné štěstí

KDE? iHned – Ekonom
KDY? 7. února 2008 9:50
Autorka: Alice Olbrichová

Byt od rodičů je pro nezadané tím nejlepším věnem. Stát pomáhá až sezdaným párům

 

Jan Wagner, ředitel Státního fondu pro rozvoj bydlení, má pro mladé rodiny do 36 let dvě zprávy. Ta dobrá je, že i po reformě veřejných financí má fond na letošní rok dost peněz na poskytování nejvýhodnějšího typu nízkoúročené půjčky mladým rodinám na byt nebo rodinný domek ve výši 300 tisíc korun.

„Pro letošek máme k dispozici 1,5 miliardy korun, což je stejná částka, jakou jsme na úvěry mladým rodinám rozdělili loni,“ říká Jan Wagner. Předpokládá, že v tomto, stejně jako v minulém roce, nepřijde žádný ze zájemců o třistatisícový úvěr zkrátka. Vloni jich bylo zhruba 5 tisíc.

Špatnou zprávou je, že letos fond nebude poskytovat žádné půjčky do 150 tisíc korun na opravy a modernizaci bytů. Na tento typ úvěru peníze nejsou. Ze stejného důvodu nemohou letos mladí lidé žádat ani o méně výhodný úvěr na byt ve výši 200 tisíc korun, určený nesezdaným párům.

Děti bonusem

 

Žádost o třistatisícový úvěr je možné podat kdykoli v průběhu roku, denně jich na fond přijde kolem 20. Úvěr je úročený 2% a lze ho splácet 20 let. Slouží k výstavbě nebo koupi domku či bytu, případně k převodu členských práv v bytovém družstvu. Plocha bytu není omezena. Rodina, která si pořizuje nové bydlení, může využít i zajímavou výhodu. Za každé narozené dítě v době po poskytnutí půjčky si odepíše 30 tisíc korun.

„2/3 z tohoto typu úvěru byly použity na byty v novostavbě. Od roku 2004, kdy jsme je začali vyplácet, tak podpořily výstavbu více než 10 tisíc bytů,“ říká Wagner. Asi desetinu žádostí o úvěr fond pravidelně zamítá. Je to v tom případě, když příjmy uchazeče nedávají záruku, že bude schopen úvěr splácet. Proto se podnikatelům nevyplatí uvádět v daňovém přiznání záměrně nízké oficiální příjmy. „Kdo šidí stát na daních, nemůže od něj čekat podporu na pořízení bytu“, zdůrazňuje Wagner.

Státní úvěry na byt jsou sice výhodné, jenže svobodní bezdětní lidé bez partnera je nedostanou. Ideální by samozřejmě bylo pořídit si nejdřív byt a teprve pak vážnou známost. Jenže tak to u nás nikdy nechodilo. Když v roce 1987 tehdejší Československo zavedlo nevratné půjčky ve výši 150 tisíc korun na výstavbu rodinných domků, mohli je získat pouze manželé s dítětem. O půjčky se strhl takový zájem, že se cihly a cement rázem staly nedostatkovým zbožím. Přednostně se prodávaly jen příjemcům zmíněných půjček, a ti ji museli doložit potvrzením.

domecek

Kdo bydlí, je atraktivní

„Kdo má byt, snáze si u nás najde partnera. Je to stejná výhoda, jakou kdysi představovalo věno,“ ujišťuje majitel pražské seznamovací agentury GRAND Mgr. Oto Kronrád. Vlastnictví bytu nebo auta usnadňuje navázání kontaktů. Jejich majitel tím vysílá poselství, že umí peníze nejen vydělat, ale také s nimi hospodařit. O peníze samotné se při žádosti o seznámení v agentuře nikdo otevřeně nezajímá. Přesto hrají při hledání protějšku klíčovou roli.

Seznamka provozuje kromě běžných služeb i utajenou databázi tzv. VIP klientů. Ti si za příplatek mohou přednostně vybírat z nejzajímavějších tváří a nemusejí spoléhat na výběr partnerů počítačem. Například podnikateli, který přijel do GRANDu červeným Ferrari za 8 milionů korun, našla agentura kýženou partnerku za 2 měsíce! „Naším klientem už byl majitel třech vodních elektráren nebo osobní lékař známého politika. Momentálně se naším prostřednictvím chce seznámit známá zpěvačka,“ říká Kronrád. Ujišťuje také, že mají v nabídce i několik herců, známých z televize. Celebrity mají málo času a čas jsou peníze. Velkou šanci na seznámení mají i obyčejnější uchazeči.

Bez věna = Bez šance?

Na výstavě Východočeského muzea v Hradci Králové, nazvané Když si náš dědeček babičku bral, prozrazují inzeráty z 20. a 30. let minulého století, jak významnou roli hrály peníze v tzv. rodinném štěstí. Nejfrekventovanějším slovem bylo věno. Například blondýnka s věnem 50 tisíc korun hledala vhodný protějšek, což asi nebyl lékárník (28 let), který požadoval nevěstu s věnem 350 tisíc. Třicetiletý úředník zase toužil po inteligentní dívce, která by mu svým věnem umožnila převzít statek se 70 hektary půdy. Slečnu s větším věnem chtěl i mladý drogista k převzetí drogerie…

(Pro ilustraci: roční příjem úředníka z Prahy byl v té době 30 tisíc korun, jak uvádí další z inzerátů, zatímco roční služné profesora bylo jen 4 tisíce).

Věno neboli bezplatné věnování, které poskytují rodiče dítěti k ulehčení nákladů manželství a živnosti, zavedl v Čechách občanský zákoník v roce 1811. Povinnost rodičů nebo jejich zástupců „zříditi nevěstě věno“ u nás platila až do roku 1949. Pozoruhodné je, že v roce 1937 uvalil stát na věno nad 50 tisíc korun daň z obohacení.

Zákon o právu rodinném v roce 1949 zrušil jak povinnost vyplácet věno, tak uzavírání předmanželských smluv. Ve stejném roce byl schválen zákon o státní podpoře novomanželům, který zavedl státní záruku za půjčku na vybavení domácnosti ve výši 36 tisíc korun. Po narození dítěte se dlužná částka již neúročila a snížila se o šestinu za každé narozené dítě.

Svatební rekord

Zákon o státní podpoře novomanželům zavedl v roce 1973 půjčky ve výši 30 tisíc na zařízení bytu s úrokem 2,5 %. Při narození prvního dítěte stát manželům prominul 2 tisíce korun, za každé další dítě pak 4 tisíce z půjčené částky. V tomto roce bylo u nás uzavřeno 99 518 sňatků, nejvíc v české historii. Státní podpora novomanželům byla v roce 1987 zvýšena na 50 tisíc korun. Novomanželské půjčky skončily rokem 1992. Od té doby počet sňatků klesl až na nynější průměr 50 tisíc svateb ročně. V roce 1998 pak byla znovu zavedena možnost uzavírat předmanželské smlouvy, a o 6 let později nařízení vlády prosadilo nízkoúročené úvěry mladým rodinám a domácnostem na modernizaci a pořízení bytu do výše 300 tisíc korun.

Výbava i pro milionáře

Součástí nevěstina přínosu do manželství byla výbava. Hlavně povlečení, ručníky, ubrusy, záclony a nádobí. Odbornice na bytový textil Jana Sobotová z ÚBOK Linea Praha (vyrábí oděvní a bytové doplňky) se při slově výbava rozesměje. „To je dávno pasé. Móda se mění každý rok, což platí i pro ložní prádlo. Proč ho tedy kupovat do zásoby?“ Tradice pořizování výbavy s příchodem umělých vláken zanikla podle ní v celé Evropě.

Ale Miluše Housková z textilky Veba Broumov s tím nesouhlasí. Tvrdí, že na veletrzích se u jejich stánku opět zastavují mladí lidé nebo jejich rodiče a chtějí koupit lůžkoviny z tradičního lněného damašku. Ale pokud chtějí jen pár kousků, mají smůlu. Veba vyřizuje pouze velké objednávky. Ty pak vyrobí přesně podle přání zákazníka.

„Hodně podnikatelů si staví vily a my jim zařizujeme vybavení ložnic, koupelen a jídelen. Vše v jednotném vzoru a sladěných barvách. I monogramy jim vyšijeme,“ říká Housková. Nedávno firma vybavovala ložním textilem Pražský hrad včetně vyšitých lvů na županech. Housková uznává, že kvalitní hustě tkaný damašek na našich pultech vidět není. 4/5 produkce Veby jdou na export, pravidelným odběratelem textilky je thajská královská rodina.

Cílovou zákaznickou skupinou se mladé začínající domácnosti naopak stávají pro sklárnu Moser. Ve svých 6 firemních prodejnách na různých místech republiky nabízí nadcházejícím novomanželům 10% slevu na založení tzv. svatebního registru. Mladý pár si vybere, jaké sklo a porcelán chce doma mít a firma mu založí účet. Na ten pak rodina a přátelé snoubenců poukazují různě vysoké částky a společně tak financují zvolený svatební dar. Svatební registr využívají hlavně cizinci ze západní Evropy, kde už je podobná služba běžná.

Pomoc začínajícím domácnostem v datech:

1811-1949 Občanský zákoník stanovil rodičům nebo jejich zástupcům povinnost „zříditi nevěstě věno“.

1937 Na věno ve výši nad 50 tisíc korun uvalil stát daň z obohacení.

1949 Zákon o státní podpoře novomanželům zavedl státní záruku za půjčku na vybavení domácnosti.

1949 Zákon o právu rodinném zrušil uzavírání předmanželských smluv a povinnost vyplácet věno.

1973 Zákon o státní podpoře novomanželům zavedl půjčky ve výši 30 tisíc korun na zařízení bytu. V tomto roce bylo u nás uzavřeno rekordních 99 518 sňatků.

1987 Státní podpora novomanželům zvýšena na 50 tisíc korun. Tzv. novomanželské půjčky skončily v roce 1992.

1987 Nenávratná půjčka mladým manželům na výstavbu rodinného domu ve výši 150 tisíc korun.

1998 Znovuzavedení možnosti uzavírat předmanželské smlouvy notářským zápisem.

2004 Nízkoúročené státní úvěry mladým rodinám a mladým domácnostem na modernizaci a pořízení bytu do výše 300 tisíc korun.