Láska z počítače

 

KDE? Zemské noviny
KDY?
1.1.1996
KDO?
VLADIMÍR ROGL a MAGDA MULLEROVÁ
Foto
JIŘÍ RUBEŠ

Seznamovací rubriky v novinách i časopisech jsou plné nabídek služeb nejrozmanitějších seznamovacích agentur a kanceláří s těmi nejatraktivnějšími názvy. Jejich prosperita, počet klientů a úspěšnosti jsou zahaleny obchodním tajemstvím a zda zaniknou nebo naopak vzniknou další kanceláře s ještě dokonalejšími systémy a lukrativními nabídkami, je jen otázkou času, trhu, nabídky a poptávky. Prostředníci, zabývající se vyhledáváním manželských partnerů, tu byli vždycky. Stejně tak jako lidé, kteří se „zapomněli“ oženit, vdát nebo aspoň seznámit. Ať už z nedostatku času nebo proto, že nenašli ve svém okolí vhodný protějšek. Ve starých zažloutlých novinách inzertní stránky nabízejí stovky bohatých i chudých nevěst, stejně jako přehršel mužů, toužících po založení rodiny. Inzeráty i sňatkové kanceláře zanikly po roce 1948, protože nebyly »důstojné« socialistického člověka. Teprve v roce 1963 se v Práci seznamovací inzeráty znovu objevují, ale tak cudné, že by se před dnešní Anoncí musely červenat. O tom, že i u nás existovalo řízené seznamování, se mohli lidé budující socialismus dovědět jen při návštěvě Prodané nevěsty, kde Mařence a Jeníkovi radil Kecal. Tomu ovšem k dokonalosti chyběl počítač. V šedesátých letech však už v USA spolehlivě fungovala Nadace pro vědecké uzavírání manželství pod vedením Dr. Craneho a výkonný počítač IBM „vypočítával“ tisícovky vhodných párů z celých Států.

ZAČÁTEK BYL U SÝRŮ

V Československu jsme se k automatizovanému seznamování pomocí počítače dostali přes anketu o sýrech. To bylo tak: v době, kdy se staly hitem různé čtenářské ankety, se uplatnění výpočetní techniky nabízelo samo. Anketu o sýrech (tuším, že v roce 1966) zpracovával v Mladé frontě redaktor Kutík a samočinný počítač ho natolik fascinoval, že uvažoval o vyhledávání dvojic, které by spolu chtěly strávit příjemný víkend na horách. Měl na mysli jednorázovou akci v silvestrovské příloze pro svazáky. Snad ani netušil, jak předběhl dobu. Vybírat dvojice k vytvoření partnerských vztahů z tisíců adeptů bylo velmi lákavé. To co by v žádném případě nedokázal odpovědně člověk, může na základě solidního programu udělat počítač. Z nevážné nedělní přílohy MF na toto téma sešlo a vzniká první tým nadšenců, jehož duší se na dvacet let stává Dr.Prokopec.

RENDEZ-VOUS S POČÍTAČEM

Před třiceti lety byl první původní dotazník naší provenience na světě i se svými dětskými chybami. Vyšel v časopise 100+1 ZZ na jaře příštího roku jako Rendez-vous 68. Redakce, která se ujala organizace byla zavalena nůšemi dotazníků. Malý MINSK 22 (dědeček počítač MINSK 22, seznamující první páry, ovšem zabíral velký sál a jeho kapacita byla o mnoho bitů menší, než dnešních osobních počítačů) pak zpracovával více než 8 000 prvních dotazníků z celé republiky. Představy o tom, že v socialismu osamělí lidé neexistují, vzala za své. Zvláště po srpnu 68, kdy pod pásy okupačních tanků skončily mnohé ideály, hledalo velké množství osamělých lidí štěstí a naplnění života právě v partnerství. Syndrom roku 68 však ovlivnil i tuto unikátní službu osamělým. Rendez-vous bylo označeno za nemorální a nemravné. Přes prokazatelný úspěch bylo k radosti morousů a škarohlídů zakázáno.

KONTAKT

Po dvou letech však začal tým opět znova, rozšířila ho zakázaná redaktorka ženských časopisů Věra Macháčková a rozvodový soudce Dr. František Pávek. V programu už nešlo jen o pouhé porovnání vlastností a požadavků (výška, vzdělání, rodinný stav apod.), ale uplatňují se zde i psychologické testy (dominance, submisivita, tolerance, flexibilita, sex atd.). Na pultech trafik se objevil dotazník s názvem KONTAKT, který byl v průběhu následujících téměř dvaceti let několikrát inovován. Počítačem prošlo za dobu jeho existence kolem 400.000 účastníků a sestaveny tisíce dvojic. Dnes už nikomu nepřipadá počítačové seznámení mimořádné ani nemorální. Zdravý přístup má dnešní mladá generace. O počítačích už něco ví, zná jejich možnosti a ví, že přes veškerou „dokonalost“ systému musí mít počítač rozsáhlou databanku, aby bylo z čeho vybírat. Tam, kde nic není, nejen smrt, ale ani computer „nebere“ (resp. nedává). To je pádný argument proti desítkám pidiagentur, které střádají několik desítek ušmudlaných kartotéčních lístků by i převedené do paměti počítače. Kontakt jich míval přes 20.000.

NESPLNĚNÁ PŘÁNÍ

I v seznamovací kanceláři Kontaku občas zaznamenali osudy někdy snad až tragikomické: Z Kralup přišlo expres-rekomando se stížností na »nevyřízení objednávky« na jednu partnerku. Kopie byla odeslána Státní prokuratuře, Výboru lidové kontroly a redakci Rudého Práva. Za dva dny přijel stěžovatel osobně, rozšířil svoje přání a odešel s temnou pohrůžkou, že přijde zas. Za další dva dny opět expres – tentokrát s konkrétním požadavkem: >> … dnes jsem v Italské ulici před menzou spatřil ženu v černém přilehavém svetříku jak přešla přes výkop po prkně. Žádám o seznámení s touto ženou . .« Logické bývají požadavky na počet dětí, rodinný stav a věk. V jednom dotazníku však požadoval 29ti letý muž partnerku ve věku od 18 do 60 let. Jedinou jeho podmínkou bylo, aby byla unitářkou. Bohužel, nepodařilo se takovou najít. Některým účastníkům nestačí nabídnutá škála otázek a doplňují si ji podle svého, zvláště pak u zálib a vlastností (aby pěstovala včely nebo měla ráda pokrmy z cukýny), vzhledu (nosík nahoru, poprsí číslo pět, aby vypadal jako Bartoška, aby chodila v dřeváčcích nebo aby jí bylo přesně 29 let a byla dosud pannou). Byly i požadavky na dodání kubánské černošky či sirotka z hor v prosté sukýnce. Občas za své (byť i třicetileté) děti vyplní dotazník starostlivá matinka. I to bývá zdrojem nedorozumění, ale zůstane aspoň v rodině. Kdosi „originálním“ způsobem vyplnil dotazník za ženatého bývalého příslušníka StB. Doklad o zaplacení příslušné částky však spořivý vtipálek orazítkoval razítkem dětské pošty. Děvčata z redakce dlouho vzpomínala na plnoštíhlou paní středního věku, která rezolutně požadovala, aby vybraný partner měl v pořádku hlavně »tu věc« – aniž upřesnila, kterou vlastně měla na mysli.

NABÍDKA DNEŠKA

Grand je jedna z největších a nejznámějších seznamovacích agentur poslední doby, funguje v Praze od září 1993. Její majitelé, bratři Kronrádové tvrdí, že jsou také jednou z nejsolidnějších, pro vážné seznámení heterosexuálně orientovaných lidí od patnácti let nahoru. Horní věková hranice samozřejmě není stanovena, zatím nejstarším klientem byl jistý muž, kterému bylo osmdesát čtyři, když se na agenturu obrátil a od té doby již několik let žije šastně s partnerkou, kterou jejím prostřednictvím získal. Grand si klade vysoké cíle, protože se snaží vědecky bádat nad zákonitostmi partnerských vztahů a v tom smyslu i poskytovat psychologické poradenství.