Hledám někoho normálního

KDE? časopis Vlasta
KDY?
29.11.2000
Autor: Jiří Karban
Ilustrační foto: Zuzana Straková

Skleněná vitrína je plná svatebních oznámení, děkovných dopisů a fotografií šťastných párů. Dohazovač je na tuto sbírku pyšný. „Je to důkaz, že dělám smyslupinou práci,“ říká a letmým pohledem zavadí o můj snubní prsten.
Před cestou po seznamovacích kancelářích jsem si nedělal iluze: zřejmě potkám několik podvodníků (zprostředkovatelů) a spoustu zakomplexovaných zoufalců (klientů). Naštěstí to nebylo tak zlé. Seznamující i seznamovaní jsou docela normální lidé. Nevěříte? „Kdyby se neblížily Vánoce, nikdy by mě nenapadlo sem jít,“ přiznává asi čtyřicetiletá brunetka. Stojíme před dveřmi jedné Pražské seznamovací agentury. Je mírně nervózní, ale odhodlaná. „Už 5 let slibuji dětem, že pod stromečkem najdou nového tátu, když ten jejich se o ně moc nezajímá,“ rozpovídá se rozvedená prodavačka. Zkoušela prý odepisovat na inzeráty v novinách, ale bez úspěchu. „Těžko si člověk někoho hledá, když se pohybuje jen mezi pracovištěm a domácností.“ Videoseznamka, to je věc!

Mgr. Oto Kronrád, vedoucí seznamovací agentury Grand, sedí před monitorem počítače, v němž jsou uložena data zhruba pětadvaceti tisíc lidí. „Není to elita, ale ani spodina. Jsou to lidé stejní jako já nebo vy. Mají své chyby i spoustu předností,“ říká muž, který při výběru a tvorbě speciálních programů, vhodných pro seznamování, využívá své matematické, programátorské a psychologické vzdělání. S podnikáním v této branži začal před sedmi lety, mezilidské vztahy ho zajímají od dětství. Specialitou Grandu je videoseznamka. „Je to nejúspěšnější metoda. Výběrem partnerů z videozáznamů ušetříte čas. Nemusíte totiž chodit na schůzky s potenciálními partnery a po možném nepříjemném překvapení vymýšlet různé výmluvy. Zkrátka: partnera, kterého odmítnete při anonymním výběru z videozáznamů, rozhodně neraníte,“ vysvětluje šéf Grandu. Poté „zahraje“ na klávesnici a na obrazovce se objevují ženy a muži, kteří se chtějí vymanit ze samoty. Z jejich slovního projevu lze poznat mnohem víc než z fotografie. Někdo je výřečný, jiný spíš „hovoří“ očima, zatímco ten třetí se příliš stylizuje.

Co hrozí pesimistům?

O něco později jsem ještě „jednou obdivoval techniku. Stačilo pár pokynů počítači a z tiskárny vyjelo stodvacet (!) nabídek. Tedy ne pro mě, ale pro paní Vlastu, kterou jsme si v rámci rychlého testu vymysleli. Osmatřicetiletá úřednice, matka dvou dětí, s bytem… Nebyla příliš náročná, chtěla „jen“ solidního muže se smyslem pro odpovědnost. Nevěřím, že by si z takového počtu nevybrala. Oto Kronrád říká, že v průměru se na něj obrací asi 50 lidí denně. Nejmladším je 15, nejstarším přes 80. Ženatí a vdané mají smůlu, agentura se totiž specializuje na seriózní a vážná seznámení. Téměř každý týden nás navštíví nějaký nedůvěřivý zákazník. Prostě typický pesimista. Ve svých představách přehrává katastrofické scénáře, jak to asi dopadne, když půjde na první schůzku, předem má strach z odmítnutí. Neuvědomuje si, že nemá co ztratit. V nejhorším případě zůstane i nadále sám,“ dodává muž, který před nedávnem společně s odborným poradcem agentury doktorem Miroslavem Plzákem sepsal a vydal knihu s názvem „S kým dál…?“.

Úspěšné ženy hledají přítele

Pohledný pětačtyřicátník ve skvěle padnoucím obleku se objednal do specializované seznamovací kanceláře. Přivedl ho sem nepříjemný pocit – i když má skoro všechno, citově strádá. Během pohovoru v útulném salonku se suverén proměňuje v člověka, který touží po zázemí v podobě milující partnerky. „Přicházejí k nám například muži, kteří v uplynulých letech obětovali vše pro kariéru. Většinou nechtějí partnerku, která by jim jenom vařila, prala, uklízela. Hledají skutečně rovnocenného partnera a citové zázemí,“ prozrazuje Romana Šimlová, pracovnice agentury Best. V praxi se také setkává s požadavky mužů kolem padesátky, kteří touží po pětadvacetileté manželce. Problém je v tom, že většina mladých žen si takové svazky nedokáže představit. „Hodně úspěšných žen středního věku naopak touží po příteli, s nímž by si mohly třeba jen povídat. I takové kontakty jsme schopni zajistit,“ podotýká Romana Šimlová. Zájemci o seznámení procházejí osobnostními testy a mají možnost nechat si vyhotovit sadu uměleckých fotografií. Zdejší klient ve finále nedostane desítky nabídek, ale jen jednu. Zato téměř tutovou. „Neskrýváme, že jsme zaměřeni na střední a vyšší vrstvu. Dáváme přednost kvalitě před kvantitou,“ říká manažerka agentury Dagmar Štěpánková a zdůrazňuje, že Best používá unikátní metodu harmonického propojení lidí, která se osvědčila v USA, Velké Británii, Německu a dalších státech. Co to přesně znamená, jsem se nedozvěděl. Ale chápu: dobré recepty se z kuchyně nevynášejí. Čekejte, není kam spěchat „Nikdy bych nevěřila, jakou roli může při výběru partnera hrát kouření. Někteří lidé jsou v tomto směru nekompromisní,“ říká PhDr. Marta Boučková, která se může pochlubit pozoruhodnou kombinací: v rámci psychologické praxe se snaží dávat dohromady osamělé duše. „Vyplynulo to z mé práce. Hodně klientů si například stěžovalo, že nemají s kým chodit do společnosti,“ vysvětluje psycholožka. S těmi, kterým je smutno, pracuje pečlivě. Každého zájemce musí poznat osobně, hlavní poznatky získává během hodinového rozhovoru. Doporučuje, aby se k dotazníku se základními údaji přikládaly fotografie, na nichž dotyční působí spokojeně a uvolněně. Doktorka Boučková rozhodně neslibuje zázraky do tří dnů. Někdo čeká v databázi tři čtvrtě roku (nebo i déle). „Netvrdím, že jsem ta jediná, která umí najít nejvhodnějšího partnera. Setkání dvou lidí zprostředkuji až ve chvíli, kdy mám dojem, že by si mohli rozumět.“
Ženich z krabice

Kdo má největší šanci?

Říká se, že nejsnadněji hledají partnera lidé nevyhranění a přizpůsobiví. „Možná teoreticky. Nevýhodou přizpůsobivých lidí je to, že na sobě nedají znát, kdy jim co vadí. Druhá strana tedy nikdy neví, kam až může zajít a kdy se jich něčím dotýká,“ vysvětluje psycholožka. Jací lidé tedy mají šanci na seznámení? Kupříkladu v kategorii nad pětapadesát let jsou žádané štíhlejší ženy, které jsou navíc ochotné chodit do společnosti. Pečovatelky-hospodyně stejného věku zase preferují muže domáckého typu. Ženy mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety mají na partnera vysoké nároky, požadují příjemný vzhled, atraktivní zaměstnání a finanční zázemí. „Mnohdy to jsou vysokoškolačky vydělávající slušné peníze. Argumentují tím, že k lásce patří obdiv. Zkrátka chtějí partnera, který má společenský kredit. Nedostatek financí by možná odpustily umělci, který zatím nevydělává, ale je obdivován,“ říká Marta Boučková. Problematickou kategorií jsou rozvedení muži nad čtyřicet let. Často žijí v podnájmech a platí alimenty. „Jejich rozvedené vrstevnice, které by o ně mohly mít zájem, mají však často dojem, že by je takoví muži jen využívali. Pořád existuje povědomí, že materiálno nutně souvisí s kvalitou člověka,“ pokračuje psycholožka. U starších lidí, kdy oba partneři mají své byty, je pro změnu problém, kdo z nich by se měl přestěhovat. Doktorka Boučková říká, že nejobvyklejší požadavek osamělých běžců se dá shrnout do jedné věty: „Najděte mi někoho normálního.“ Jistě uznáte, že takzvaná normalita má ovšem různé varianty. Jaká je ta vaše?

Za kolik?

Při výběru seznamovací kanceláře se vyplatí opatrnost. Vyhněte se těm, které se prezentují pouze adresou s P. O. Boxem a navíc požadují nějakou finanční částku za zaslání základních informací. Varovat by vás mělo také to, když pracovník jakékoli kanceláře odpovídá mlhavě na vaše věcné dotazy. Nechte si předložit ceník za jednotlivé služby. Za zprostředkování seznámení můžete platit několik málo stokorun až několik tisíc.

Nejčastější způsoby seznamování

  1. Na pracovišti:
    Vzhledem k tomu, že spousta lidí tráví většinu dne v práci, pomalu přestává platit, že co je v domě, není pro vás. Pokud ulovíte kolegu, počítejte s negativní reakcí nejbližšího okolí. V takovém případě není vyloučena změna zaměstnání.
  2. Za pomoci přátel:
    Vaši známí uspořádají skromný večírek, kam pozvou i další osamělé osoby. V uvolněné atmosféře se příjemně komunikuje. Nikam nespěchejte, sledujte oči vytipovaného favorita a neodmítejte doprovod domů.
  3. Na taneční zábavě:
    V předchozích desetiletích to bylo ideální místo pro hledání nových známostí. Pěkně u muziky a zvesela! Jenže doba se změnila a příležitostí k tanečkům, při nichž si můžete povídat, ubylo.
  4. V zájmových a vzdělávacích kroužcích:
    Přihlašte se tam, kde bude zastoupeno také opačné pohlaví. Ideální jsou jazykové nebo taneční kurzy. V případě účetnictví, astrologie nebo šití může být mužů nedostatek. Zajímavé objekty pečlivě sledujte a přibližujte se nenápadně.
  5. V seznamovací kanceláři:
    Ještě jednou si přečtěte náš článek a zamyslete se, jestli by nebylo lepší zkusit některou ze čtyř předchozích možností. Pokud ne, obraťte se na profesionálního dohazovače.
  6. Přes inzerát v novinách:
    Nenechte se odradit informacemi, že úspěšnost tohoto seznamování je pouze dvouprocentní. Lepší než odepisování na různé inzeráty je podání vlastního. Sestavte ho tak, aby okamžitě upoutal. Uvidíte, kolik vám přijde nabídek.
  7. Na internetu:
    Jste-li dobrodružná povaha, zkuste to. Na síti najdete desítky nejrůznějších seznamovacích stránek. Od erotických až po křesťanské. Internetová anonymita však otevírá pole recesistům, kteří si z vás mohou utahovat.
  8. Ve veřejném dopravním prostředku:
    Tady obstojí jen ti nejsmělejší. Oslovit neznámého člověka a přitom riskovat trapas dokáže málokdo. Pozor, můžete být veřejně označeni jako povětrná či loudivá individua.
  9. Na ulici: Platí totéž, co u předchozího. Ale klidně se osmělte. Risk je zisk!