Milenecká sexualita

Vztah – Milenectví

Milenecká sexualita se odlišuje od manželské sexuality několika zásadními znaky:

– o milenecké sexualitě hovoříme jedině, pokud partneři nežijí v soužití

– mileneckou sexualitu určuje milenecká touha po pohlavním styku

– teprve někdy od počátku 18. století se milenecká sexualita stala součástí emocí lásky vůbec

– v myslích milenců je považována milenecká láska jakoby za cíl a smysl života a současně milenci cítí její větší ohrozitelnost především rozchodem, působeným nevěrou jednoho z partnerů, který je považován za partnera, který zradil.

Milenecká sexualita je dvojí, podle toho, zda vztah má směřovat k náboženství, či nikoliv. Je tedy buď úvodem k manželství nebo sexualitou nevěry.

Má-li být milenecká sexualita úvodem k manželství, musí milenci počítat s tím, že nejen v manželství, ale už posledních měsících milenectví je sexualita méně intenzivní. Maxmálně intenzivní je milenecká sexualita v době milenecké fascinace, dozrává v období konzumace a první signály malé sexuální dekadence se objevují v posledním období milenecktví a to snoubenectví. Snoubenectví je období dialogu o budoucím manželství. Oba milenci se již sexuálně poznali a pochopili, že dosáhli přiměřené souhry a jsou přichystáni na dekadenci v sexualitě manželské. Protože milenecká sexualita má vysokou intenzitu, je její pokles oběma milenci více evidován, sledován, a proto se v průběhu milenecké sexuality snáze rozvíjí skrytý boj o závislost, v němž usiluji, aby milenecký partner byl na mně sexuálně závislejší, nežli já na něm. To je podstata mileneckého paradoxu.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.

Snoubenectví

Vztah – Milenectví

Před manželstvím mají lidé spolu chodit, tedy mít vážný vztah. Je to připravenost snoubenců na manželství. Oproti živočichům člověk prožívá milenectví jako fascinující období.

Ve druhém životním kole, většinou po rozvodu, s odrostlými dětmi, není nutné, aby vážný vztah přešel do manželství. Milenci mohou volit i jiné formy soužití, například žít každý ve vlastním bytě a v jednom z bytů se setkávat.

Jak už víme, v nezprostředkovaném seznámení je obsaženo mnoho nečekaných nahodilostí. U zprostředkovaného seznámení tento počet klesá, přesto nikdy není jisté, že se vážný vztah vydaří.

Když se vážný vztah vydaří a parteři se rozhodnou pro nějakou formu soužití, nazýváme období následující po milenectví snoubenectvím. Na rozdíl od milenectví je společensky odtajněné a bývá charakteristické tím, že se snoubenci sbližují s rodinami svých partnerů. V tomto období by se snoubenci měli dohodnout o čtyřech složkách soužití: vedení domácnosti, péče o dítě, finanční hospodaření rodiny a trávení volného času. Pokud se nedohodnou, vznikne soužití živelné, produkující neustálé rozpory – tedy neshody v názorech a návrzích na soužití (tak zvané instrumentální neshody).

Je dobré vědět, že se snoubeneckým dialogem není radno začínat příliš brzy. Je zbytečné si s ním kazit milenectví, jestliže není jisté, že spolu milenci zůstanou, ale řekněme po půl roce vážného vztahu s ním můžeme docela pomalu a nenápadně začínat.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.

Láska milenecká

Vztah – Milenectví

Láska milenecká má být předehrou k lásce manželské. Je určena počáteční fascinací milenců a její velmi podstatnou složkou je sexualita. Lze říci, že je ovládána sexuální touhou a má výrazné, romantické rysy, na nichž se zcela nesporně podílela od počátku 19. století romantická, milostná literatura.

Romantický pohled na mileneckou lásku znamená, že se jí předurčuje trvalost, ne-li věčnost, věrnost a oddanost. Ale protože rozchod je jev možný a dokonce častý, je milenecká láska poznamenána ohrožením. Toto ohrožení vnímá každý z milenců různě a ten, kdo se ho více obává, se stává na druhém více závislý. Soutěživost o větší nezávislost dodává milenecké lásce hořkou a bolestnou příchuť.

Je také důvodem, proč každé milenectví ve své okrášlené podobě trvá jen určitou dobu, v současnosti asi jeden rok. Může se změnit buď v střízlivější manželskou lásku nebo konflikt milenců s následným rozchodem.

Milenectví má být chápáno jako velký životní zážitek, který ale nedokáže ve své fascinující podobě vytrvat stále. Pro manžele se má stát hezkou vzpomínkou, ale nikdy ne pokusem o milenecké manželství.

Milenecká láska je láskou, kde převažují (stejně jako u lásky na první pohled) emoce sexuální slasti a vytváří erotickou touhu. Zprostředkované seznámení období milenecké lásky neurší, ale nesmíme zapomenout, že jakkoliv kvalitní milenecká láska nám nezaručí kvalitu manželství.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.

Láska romantická

Vztah – Milenectví

Je ideální, pokud je láska mezi dvěma lidmi láskou vyrovnanou, to znamená, že mezi nimi existuje přibližně stejná závislost na partnerovi. Pokud tomu tak není, mívám například chuť se setkávat se svým partnerem častěji nebo méně často než on se mnou. V extrémním případě pak nedokáži bez toho druhého vůbec žít. Tento stav může v lepším případě skončit třeba v psychiatrické léčebně, v horším pak sebevraždou.

Pátráme-li po vinících těchto stavů, dostaneme se až na počátek devatenáctého století, kdy vznikl nebezpečný kult lásky romantické, který nastartoval přirozenou soutěživost mezi jednotlivými milenci, střed na téma: „Kdo více miluje?“. Vzhledem k tomu, že jsme současnou lásku příliš propojili se sexem, vede nás to k omylu, že právě sexuální složka partnerského vztahu je rozhodující. Také právě proto si podle ní a někdy i jen podle ní, vybíráme své životní partnery. Zapomínáme, že společně s tím, aby se mi partner líbil je nutné, aby splňoval některé základní, nutné podmínky pro navázání vážného, trvalého vztahu.

Romantická láska by měla zůstat i nadále půvabným, vítaným prvkem, osvěžujícím vztah muže a ženy a dodávajícím mu nádech jedinečnosti a neopakovatelnosti. Měli bychom si ale vždy uvědomit, že intenzita lásky se má udržovat ve vzájemně přiměřených mezích.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.

Láska na první pohled

Vztah – Milenectví

Samozřejmě, že existuje. Zcela náhle, až děsivě krátce trvá ten okamžik, kdy se dva lidé sobě navzájem zalíbí a hned se chtějí brát. U mladých milenců vybuchuje ustavičně touha se stále setkávat, u dospělých pak spolu spát. Prožije-li někdo lásku na první pohled, rozhodně si nějak obšťastní život.

Ale opět to ustavičné varování! Láska na první pohled vůbec neurčuje kvalitu budoucího vztahu či manželství.

První láska bývá obvykle láskou na první pohled a ta nedopadá dobře, protože vztah se rodí z nezkušenosti a nezkušenost kvalitě věcí nepřidá

Je-li láska na první pohled již láskou druhou, třetí nebo třeba jednadvacátou, působí i na zkušeného partnera tak sugestivně, že zapomene, že tato láska nic nevypovídá o tom, jací jsou to lidé, mezi nimiž „došlo“ k lásce na první pohled. Vlastně nám jen sděluje, že oba jsme schopni se zamilovat unáhleně. Obvykle po letech pak slýcháte „…a byla to taková velká láska“.

I při zpostředkovaném seznámení občas vzniká klasická láska na první pohled, která nutí nejednou k překotnosti nebo rychlému sňatku dvou lidí. Oproti každodennímu osudu klienta v naší seznamovací agentuře upozorníme, že láska na první pohled nejsou ta jediná a správná vrátka k vážnému, trvalému vztahu.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.

Definice lásky

Vztah – Milenectví

Láska je stavem lidského vědomí, v němž hrají dominantní roli city (emoce) nad rozumem. Tyto emoce jsou určitého typu (smutek, nadšení, radost,…), mají určitou intenzitu (malá radost, velká radost) a znaménko (plus nebo mínus). Velmi dobře pociťujeme emoce kladné (libé) a ještě intenzivněji emoce záporné (nelibé).

Rozumová složka hraje roli především schopností si uvědomit koho miluji, koho nenávidím, z čeho mám radost, co ve mě provokuje zlost.

Láska je určitý akord emocí mezi mnou a partnerem, ale třeba také mezi rodiči a dětmi, rodnou vískou a podobně.

Podle objektu rozlišujeme lásku na lásku sexuální a nesexuální. Například láska k vlasti je nesexuální, láska k milenci je vysoce sexuální, láska k manželce po třiceti letech je méně sexuální. Sexuální láska je důležitou součástí lásky milenecké a manželské.

Říkáme, že láska různě probíhá, má různé zbarvení, je ustavičně vtíravá nebo časovaná jen přítomností partnera, má rozmanité odstíny v prožitku, je různě vášnivá. Zamyslíme-li si nad výše uvedenou klasifikací, dokážeme pochopit, proč je nejlépe si představit lásku jako hudební akord. Je ideální, pokud je láska mezi dvěma lidmi vyrovnaná, vyvážená.

Autor: Miroslav Plzák, S kým dál…?, vydalo nakladatelství a vydavatelství seznamovací agentury GRAND®, Praha 2000.